Včelařská konference

Doba akcí Z a Brontosaurů je dávno pryč.<

Není pryč, rybáři a jejich členské poplatky a brigády takové jsou.

Gupo, to jako že se včelaři budou sjíždět do Prahy a bydlet někde v stanu, aby zadarmo chodili pracovat do centra Prahy na Křemencárně? Protože jenom Pražáci to určitě nevytrhnou.
To fungovalo za socíku, že mohoucí důchodci a studenti v létě o prázdninách navlíkli svoje montérky a ve svých pracovních botech a se svou svačinou a obědem se vydali na stavbu Z, aby tam zadarmo pracovali. Maximálně za nějaké to pivo. Dneska tito lidi jsou na výdělečných brigádách, protože jedni potřebují přilepšení k důchodu a druzí ke studiu. Doba akcí Z a Brontosaurů je dávno pryč.

Může někdo zodpovědně sdělit,jaký bude přibližný rozpočet na tuto stavbu a z čeho bude financována ?<

Rybáři mají k povolení lovu ryb i povinné brigády. Pokud nejsou ochotni pracovat, tak se musí vyplatit.

ČSV může udělat něco podobného, prostě mít něco jako akci Z. Pokud někdo neví co je akce Z, ať si to vygugluje.

Financována rekonstrukce baráku v Praze, pokud nebude od včelařů nebo nějakých státních injekcí, tak to půjde na dluh. Což je rychlý spád k odprodeji Křemencárny. Záleží na tom, jak hrdý český včelař na svůj spolek je a kolik do něj dá peněz nebo svého úsilí. V tom vidím zodpovědnost. V ochotě akceptovat společnou myšlenku. Jenže často v Praze mají za společné to, co si myslí jen oni. A spoléhají na situace jak to bylo po požáru Národního divadla v r. 1881, prý milion zlatých se vybralo. To byla alespoň hrdost vybrat tolik peněz na českou věc.

Ze výnosů z prodeje Včelpa?
Nebo z akcií včely Předboj?

Jo máte tam ve svazu asi docela pořádek.
m.

V posledních číslech Včelařství dostáváme pravidelně informaci o pokračování přípravy na rekonstrukci budovy ČSV v Praze.
Může někdo zodpovědně sdělit,jaký bude přibližný rozpočet na tuto stavbu a z čeho bude financována ?

Taky bych řekl, že když včelař spálí a desinfikuje, má tak do týdne hotovo a klid a jen tuším čeká, až po nějaké předepsané době si na stejné místo může pořídit nová včelstva a nové vybavení.
Zatímco při přemetání pracuje , prohlíží, průběžně desinfikuje pomůcky a likviduje zamořené věci rok, dva nebo tak nějak a dokud to neskončí, nemá jistotu, že to nebude muset nakonec stejně spálit všechno. A to je o hodně namáhavější a asi i dražší. Plus je problém okolních včelařů v ochranném pásmu.
Co se týká té genetické odolnosti, podle mne to není žádná jistota, spíš taky sázka do loterie. Zvláště dnes budou rozdíly v odolnosti jednotlivých včelstev velmi malinké a jemné, řekl bych od oka, že velmi snadno budou genetické rozdíly překryty náhodou. Třeba jestli do včelstva vletí jedna nakažená včela nebo deset nebo u jednoho včelař prohlídkou nebo se tam jinak dostane třeba desetinásobná nálož zárodků než do druhých, jedny včely budou mít méně pylu, druhé víc, v jedněch budou krmičky víc namáhány a vysilovány než v druhém atd, takže v jednom vznikne klinika a v druhém ne.
Já to vidím tak, že kdyby se včely bez kliniky nepálily a ošetřovaly, že by to trvalo hodně let a muselo by se to takhle dělat u tisícovek včelařů, než by z toho bylo něco hmatatelného, linie včel, která by byla dokazatelně více odolná.
Přesto by to mohlo mít smysl.

Změna přístupu k pozitivním nálezům (pálit kliniku, ostatní přemetat) by mohla mít lepší výsledky a pomohla by chovu odolnějších včelstev i edukaci včelařů, což je u MVP ten největší problém.<

Edukace včelaře stoupá s jeho odborností. Pokud včelař ví, co přesně MVP je, nikdy by netvrdil něco takového.

Přemetání, aby bylo k něčemu a MVP se na stanovišti zastavil, má předem několik podmínek, jsou známy? Jsem zvědav na jejich výčet a důvod proč existují. Výsledek správného přemetání jsou totiž vyšší náklady včelaře, než při kompletní likvidaci ohněm. Edukace včelaře a jeho prozření je sviňa.

Ale jaký může mít geneticky odolný materiál včelař, co roky kupuje matky z komerčních chovů šlechtěných na výnos? A maximálně z těch koupených matek odchová plošně najednou první generaci dcer, které se oplodní v rozmezí jednoho týdne stejnou generací trubců a které včelař použije do všech svých oddělků a smetenců pro všechna svá nová včelstva. A potom další rok zase koupí z komerčního chovu novou matku, podle reklamních žvástů chovatele, protože z nich má víc medu a méně práce než kdyby si dlouhodobě odchovával svou linii.
Včelař v Beskydech prodá skleničku zamořeného medu turistovi, ten si ho odveze domů do Brna nebo Prahy, tam ho zapomene venku a nechá si ho vyloupit místními včelami, které jsou geneticky téměř úplně shodné jako ty včely v Beskydech, protože tamější včelař bere taky matky ze stejného nebo příbuzného chovu. A už se tam nákaza rozjede stejně jako tady v Beskydech, protože ty včely tam budou vnímavé úplně stejně.
Kde je prostor pro nějaké geneticky odolné včely? Znáte nějakého malého včelaře s jedním, dvěma stanovišti, který dnes chová vlastní linii matek a matku z cizího chovu kupuje maximálně tak jednou za 10 let?

Na severu Moravy se testuje plošně na velké části území, pálí se jako by to řídil J.F. Bobling a nákaza zatím neustupuje (jižně od F-M se drží už řadu let).
Samotný F-M testoval za podpory peněz z MSK plošně a sofistikovaně (číslované úly a pod.) a moc to nepomohlo.

Je pravda, že okolí Zlína a Uherského Hradiště se z toho prozatím vylízalo, ale za jakou cenu a uvidíme, na jak dlouho.

Eradikce MVP není možná, takže je nutné se s tím sžít. Současná metodika pálí i odolný genetický materiál.
Změna přístupu k pozitivním nálezům (pálit kliniku, ostatní přemetat) by mohla mít lepší výsledky a pomohla by chovu odolnějších včelstev i edukaci včelařů, což je u MVP ten největší problém.
m.

https://tinyurl.com/4fkne4cc

Včelí roj na Chase Field
ZDROJ OBRÁZKU,GETTY IMAGES
Popisek obrázku,
Včelí roje jsou ve Phoenixu běžné kvůli horkému počasí v Arizoně

Publikovaný
1 května 2024
Včelí roj zpozdil začátek zápasu Major League Baseball mezi Arizona Diamondbacks a Los Angeles Dodgers téměř o dvě hodiny.

Pět minut před plánovaným začátkem zápasu se na ochrannou síť za domácí metou sneslo hejno včel.

Byl přivolán včelař Matt Hilton a byl vyzdvižen 30 stop do vzduchu ke sloupu, kde se včely rojily na Chase Field ve Phoenixu.

Hilton, který se právě chystal sledovat svého šestiletého syna hrát baseballový zápas, když mu někdo zavolal, postříkal a vysál včely.

"Víme, že to bylo opravdu důležité, aby se tento zápas rozjel, takže když jsme se dozvěděli, že na stadionu Diamondbacks je problém se včelami, snažili jsme se to hned řešit," řekl.


Popisek médií,
MLB: Dodgers vs Diamondbacks odloženi kvůli roji včel

Dav Hiltona povzbuzoval, když odklízel včely, a z reproduktorů se ozývala píseň "Holding out for a hero" od Bonnie Tyler, která pracovala.

"Nečekal jsem to - myslel jsem si, že si prostě udělám svou věc a vypluji. Ale byla to zábava," dodal Hilton, který hodil slavnostní první nadhoz, aby zápas začal.

Několik tréninkových zápasů bylo odloženo kvůli včelám, zejména v extrémně vysokých teplotách v Arizoně.

Chase Field má zatahovací střechu, ale v úterý bylo otevřeno, což umožnilo včelám vstoupit.

Včelař mává davu MLB poté, co odklízí včely
ZDROJ OBRÁZKU,GETTY IMAGES
Popisek obrázku,
Včelař Hilton sklidil potlesk davu poté, co vyčistil včely

Otázka pro copilot BING UI
Pokud nastane kritická infekční situace v oblasti, kde nerozhodují zdravotní nařízení a povinnosti ale zájem a zodpovědnost. Co lze od takové situace v negativním smyslu čekat?

Kritická infekční situace, která není řízena přímo zdravotními nařízeními a povinnostmi, ale spíše zájmem a zodpovědností, může mít několik negativních důsledků:

Nedostatečná Koordinace:
Pokud neexistuje jasný rámec pro řízení situace, může dojít k nedostatečné koordinaci mezi různými subjekty. To může vést k chaosu, neefektivním opatřením a zmatku.
Nedostatek Informací:
Bez oficiálních nařízení a povinností může být obtížné zajistit dostatečnou informovanost veřejnosti. Lidé mohou být dezinformováni nebo ignorovat doporučení.
Nárůst Paniky:
Nedostatek jasných směrnic může vést k panice a nepřiměřeným reakcím. Lidé se mohou snažit chránit sami sebe bez ohledu na celkový kontext.
Ekonomické Důsledky:
Nejasná situace může mít negativní dopad na ekonomiku. Firmy mohou čelit nejistotě, snížené poptávce a finančním problémům.
Narušení Bezpečnosti:
Bez jasných nařízení může dojít k narušení bezpečnosti. Například lidé mohou ignorovat hygienická opatření, což zvyšuje riziko šíření infekce.
Celkově je důležité, aby v takové situaci existovala spolupráce mezi subjekty a aby byly zavedeny jasné směrnice a komunikační kanály. 😊

Otázka pro copilot BING UI: Jak lze spelulovat o člověku který se zabývá chovem včelstev, jestli při případné zrušené povinnosti které nařizuje veterinární správa, se bude o svá včelstva chovat kvalitněji?

odpověď:

Chov včelstev je fascinující oblast, která spojuje zájem o přírodu, péči o včely a produkci včelích produktůVčelařství je jedním z nejstarších oborů lidské činnosti a má významný ekologický i ekonomický dopad1. Při zvažování, jaký vliv by mohlo mít zrušení povinností na chov včelstev, je třeba zohlednit několik faktorů:

Zájem a Zodpovědnost:
Včelaři, kteří se věnují chovu včelstev, jsou obvykle motivováni zájmem o přírodu, ochranu včel a produkci medu. Zodpovědnost a péče o včely jsou pro ně klíčové.
Zrušení povinností by mohlo snížit motivaci některých včelařů, ale ti, kteří mají opravdový zájem, by se stále starali o svá včelstva.
Ekonomický Aspekt:
Včelařství má ekonomický význam, zejména pokud jde o produkci medu, vosku a dalších včelích produktů. Zrušení povinností by mohlo ovlivnit včelařské farmy, které se specializují na komerční chov.
Malovčelaři, kteří se věnují včelařství ze záliby, by pravděpodobně pokračovali v péči o svá včelstva bez ohledu na povinnosti.
Opylení Rostlin:
Včely jsou významnými opylovači rostlin. Jejich úloha při opylování zemědělských plodin je nepostradatelná.
Zrušení povinností by mohlo ovlivnit opylení rostlin, což by mělo dopad na zemědělskou produkci.
Celkově lze říci, že zrušení povinností by mohlo mít různé důsledky v závislosti na konkrétních okolnostech a motivacích jednotlivých včelařů. Je důležité udržovat rovnováhu mezi regulací a podporou včelařství jako klíčového odvětví pro biodiverzitu a ekosystém. 😊

Plošné vyšetření na MVP nepřinese nic.<

Copilot GPT-4:
Vysvětlete větný a slovní význam tvrzení.

1.Plošné vyšetření na MVP nepřinese nic.

Toto tvrzení naznačuje, že rozsáhlé vyšetření na MVP (místě včelstva) nebude mít žádný užitek nebo přínos. Možná byste měli zvážit, zda je takové vyšetření opravdu nutné.


2.Na MVP by hynula jen mizivá část včelstev, a ještě několik let poté co se najdou spory.


Tento výrok zdůrazňuje, že pokud by se na MVP (místě včelstva) objevily spory, byla by zasažena pouze malá část včelstev. Navíc by to trvalo několik let, než by se situace vyjasnila. Možná by bylo vhodné provést další analýzu, než by se spálilo více včelstev.

COŽ JE V ROZPORU S ODBORNÝM NÁZOREM, NIKOLI TVRZENÍ.

Paenibacillus larvae, která vytváří extrémně odolné spory. Tyto spory jsou schopny přežít v půdě i po mnoho desítek let, což způsobuje dlouhodobé zamoření oblasti nákazy1. Mor včelího plodu je zařazen mezi nebezpečné nákazy včel, a proto je důležité provádět opatrná vyšetření a přijímat preventivní opatření.

Pokud máte podezření na výskyt moru včelího plodu, doporučuji co nejdříve zaslat vzorek plodu k laboratornímu vyšetření, abyste mohli definitivně potvrdit přítomnost nákazy2. Chovatelé mají také povinnost oznámit místně příslušné krajské veterinární správě podezření z výskytu nákazy na svém stanovišti1. Vyšetření dospělých včel na přítomnost původce moru včelího plodu je naopak nejméně průkazné, ale odběr vzorků se provádí dle Metodiky kontroly zdraví zvířat a nařízené vakcinace3.

Pamatujte, že prevence je klíčová, a pokud máte jakékoli podezření, je lepší jednat včas.

Příspěvek sestrojen díky BING UI.

Plošné vyšetření na MVP nepřinese nic.
Na MVP by hynula jen mizivá část včelstev, a ještě několik let poté co se najdou spory. 10x víc se zbytečně spálí, aniž by se zkoumalo, zda jsou odolná. Jen proto, že jsou na stanovišti s pozitivním včelstvem jsou označená jako "vnímavá" a do ohně s nimi.
m.

Dobrý den.
Větší přínos by byl zrušit vyšetření měli na varoázu a peníze věnovat na vyšetření měli na mor včelího plodu a hnilobu.
Přeji příjemný den.

Jaký máte Vaš názor na vyšetřování měli ? zachovat nebo zrušit???

No, nějaké ovoce na severní Moravě pod Beskydami bude, tak asi desetina. Plně vydržel rybíz.
Jinak ještě může být pro včely akát, u nás nestihl do mrazů vyrašit, tak se může zmátořit a maliny.

Dokonce jak byly ty mrazy před týdem, (mimojiné zničily veškerou úrodu od švestek až po jabka... nebude opět nic), tak matky omezily přes tu zimu kladení ... bylo spousta vylízaných rámků připravených ke kladení a vajíčka nikde, až teď s oteplením a přínosem se matky rozkladly a plodiště zalily ... prostě takový zimní zásek přetnul linii plodování ... Na jihu moravy taková zima nebyla, tam vám matky kladou nepřetržitě.

Tady severovýchod Ostravsko to vypadá letos na nerojivý rok jaký už dlouho nebyl. Vegetace byla urychlená a včely tak tak dohánějí. Řepka dokvétá, matečníky nikde - už asi ani nestihnou. Akáty nejsou ani slunečnice, jen Lípa pár stromů ze kterých stejně nic nebude, takže sezona je zřejmě u konce ... začátek května, ale nestěžuju si, je to letos napohodu než lozit po stromech.

V Optimalech při současných pěti nástavcích se netřeba obávat.Při plném rozkvětu akátu podsadit další s mezistěnama a maximálně očekávat tichou výměnu. Letu zdar

Předpokládám, že tady aspoň běžná desinfekce funguje, 100 st C při vyvařování vosku a desinfekce dřeva běžnými činidly nebo opálením.

***********
Na hnilobu staci 80*C ..

Pozor na rojení, už zavíraj matečníky.

Předpokládám, že tady aspoň běžná desinfekce funguje, 100 st C při vyvařování vosku a desinfekce dřeva běžnými činidly nebo opálením.

Aha, tak to potom jsem spekuloval blbě. Sorry.

takže nakažený roj, který uhyne na podzim, není na jaře už infekční<

Tak to zcela určitě ne. To si pleteš. Hniloba je docela obšírná infekce. Má několik původců a jediný morfologický rozdíl oproti původci moru je, že tvoří katalázu, tz. původci ve stadiu nemnožení, nemají tak odolný povrch který by je chránil před oxidací. Tz. pokud je v dutině životaschopné optimum pro příškvary, koky, resp. jiné zárodky které jsou třeba v suchu, tak výdrž infekčnosti je rozhodně velmi dlouhá.

Původci hniloby včelího plodu, zdroj internet:

Melissococcus pluton, Paenibacillus alvei, Další: Bacillus laterosporus, Bacillus gracilesporus, Bacillus eurydice, Streptococcus faecalis, Streptococcus faecium, Streptococcus durans, Melissococcus pluton: G+ zašpičatělé koky /diplokoky/. Netvoří spory. Roste anaerobně, obtížně se kultivuje. Je infekční pouze pro larvy. V příškvarech přežívá tři roky. Paenibacillus alvei: G+ tyčinka 5-0,8 x 2 -5 um. Tvoří oválné spory se zbytky sporangií na pólech. Roste aerobně i anaerobně na běžných půdách. Tvoří katalázu. Tuto nemoc způsobuje směs několika mikrobů, kteří si navzájem připravují podmínky k množení.

       Nakažené larvy ztrácejí článkování, těla měknou a klesají na dno buňky, nakonec se mění v tmavohnědou kašovitou hmotu. Mladé larvy mění barvu a napětí pokožky. Hynou před zavíčkováním buněk. Příškvary lze snadno z buněk odstranit. Mezerovitý plod, včelstvo slábne. Různý zápach – podle převažujícího původce - / klihovitý, kyselý / Výskyt na jaře – vrcholí v květnu až červnu.

Povodcov hniloby je viacero druhov,a hlavne sporulujuci bacilus alvei preziva mimo ziveho vcelstva aj niekolko rokov..

Je to jen nedoložený názor. Ale jak jinak se může ta hniloba šířit, když původce, na rozdíl od moru plodu, vydrží bez včel jen krátkou dobu, takže nakažený roj, který uhyne na podzim, není na jaře už infekční.
Musí to být z divokých včelstev, která zimu přežijí a současně jsou nakažená. nejspíš zalétáváním nebo možní slíděním.
Nebo že by měla hniloba plodu ještě zásobárnu v nějakém jiném hmyzu než jsou včely? Svého času se cosi v tom směru tvrdilo o vosách.

A na jaře, jak kvetou borůvky, tak roznášet hnilobu plodu.<


Popisuje se tento fakt plošného infekčního tlaku když kvetou borůvky, jako vysoce pravděpodobný. Prostě je to tak, že když přisuneš několik včelstev, některé získalo za pár týdnů EFB. Takže nějaké nízké hodnoty pravděpodobnosti zvýšení infekčního tlaku EFB bych vyloučil.

Lze ten mechanismus Radime roznosu EFB roji objasnit? Je snůška, včelstva jsou přisunuta ke snůšce zdravá a odvoz je s bonusem infekčního tlaku EFB. Takže jak to jako funguje? Roje do přisunutých včelstev málokdy vletí. Samozřejmě existují emigrace létavek. Nějaká pravděpodobnost tu je, ale rojí se zase jen zdravé včelstva, ne nemocná. Ovšem zase tu jsou možnosti, které ovšem nevychází časově, protože snůška z borůvek nebude zase tak dlouhodobá. Takže jak Radime to roznášení funguje, když je snůška, současná loupeživost a slídění spolu se snůškou není tak aktuální věc, do slunovratu zcela jistě...

S těmi borůvkami to taky může být tím, že borůvky rostou v lese v horách, kde může být dost dutých stromů a v nich ulétlé nakažené roje. A že taky, částečně díky těm borůvkám, ulétlé roje tam mají dost pastvy, takže na rozdíl od drobných lesíků v polích v obdělávané krajině, stihnou za léto donést dost zásob a přežít tak zimu. A na jaře, jak kvetou borůvky, tak roznášet hnilobu plodu.
U nás v podhůří to rozhodně vypadá tak, že včely prakticky každý rok nemají šanci bez dokrmení cukrem nashromáždit dost zásob, takže roje v dutinách, kde není včelař, co by doplnil zásoby na zimu cukrem, končí tentýž rok během podzimu nevytvořením zimní generace, vyloupením včelami a následně definitivní likvidaci díla hmyzožravými ptáky.

Zcela jistě může mít vliv druh půdy, ale toto je zajímavé. Podle tohoto zjištění, by bylo vystopovat převozy včelstev z těchto oblastí do oblastí pro které nejsou borůvky typické, nebo identifikace založení velké borůvkové zemědělské (zahrádkařské) plochy.

https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC9377190/

citace:

https://www.perennia.ca/wp-content/uploads/2019/10/ATTTA-FactSheet-Oct-2019.pdf



Na začátku studie nebyly u žádného z úlů pozorovány vizuální příznaky
infekce EFB. Na konci opylení byla pouze 2 z 57 včelstev (3,5 %), která
vykazovala jakékoli příznaky EFB, obě s nízkým hodnocením závažnosti
(1-4 infikované larvy na plodiště) (obrázek 2). Jedna z těchto úlů byla v
kontrolní skupině a druhá byla ve skupině léčené 2 lb. Tři týdny po opylení
borůvkami se u dalších úlů projevily příznaky EFB a úroveň závažnosti
byla mnohem vyšší. Tři týdny po opylení vykazovala 4 z 57 včelstev (7,0
%) symptomy EFB s vysokou úrovní závažnosti (10+ infikovaných larev na
plodiště) (obrázek 2). Z úlů, které byly pozorovány se symptomy EFB 3
týdny po opylení, byly tři úly z kontrolní léčebné skupiny (15,7 %) a
jeden úl byl pozorován v léčebné skupině 2 lb (5,5 %).

Na té mapě to nevypadá tak zle oproti tomu co jsem slyšel. Pásmo tam je od loňského roku, ale realita kdoví jaká bude dnes. Hniloba včelího plodu se likviduje spálením, na rozdíl od MVP kde je tolerance bylo 15% včelstev pokud nezměnili. Ale u hniloby jestli ji poláci neřeší, tak pálení stanovišť u nás je nesmysl, asi jako pálení varroa v počátcích.

Koukám, že neznám mapu ani vlastního kraje, okres FM s Polskem sousedí.
Mapa výskytu hniloby plodu a moru plodu

Frýdek Místek ale nesousedí s Polskem, na sever od FM je další okres, Karviná nebo něco takového. FM sousedí se Slovenskem.
Co takhle jako příčina současného zvápenatění nedostatek včelí pylové snůšky a tím podvyživení včel?
ůetos, jak bylo to oteplení, spousta toho rozkvětla a nabídky bylo tolik, že včely to nestihly využít a udělat větší zásoby pylu a hned potom, jak se ochladilo, včely zas kvůli chladu nedonesly skoro nic a ještě vís vyčistily úl od případných zásob pylu...

KM používá většina stále stejnou - Formidoly. S geny se nic předpokládám nedělá, 90% včelstev jsou vlastní chovy prostě co je životaschopné a silné z toho se dělá oddělek nebo se usadí roj.
Navíc v F1 zrovna zvápenatění nevidím, možná to není náhoda.

Ale že předtím celé roky nic a naráz je to skoro na každém stanovišti. Bohužel to letos nemizí, naopak objevují se na podložkách mumie i u zatím zdravých včelstev. Síla včelstva nerozhoduje - i velmi silné ležely až na sítu, bral jsem oddělek nestačím se divit na plodu samé zvápenatění.

Od tý doby co se léčí KM , zvapenatění nevídám. Jen občas u slabochů, ve starších plástvích.

V jednom ze starších čísel včelařství je článek o tom jak cimala šlechtil nazvápenatění. Postříkal otevřený trubčí plod roztokem z vápenatěných mumií a těmi trubci co přežili inseminoval.
Možná je současný stav výsledkem toho že se vápenatění dlouho nešlechtilo nebo alespoň ne tam u vás v té oblasti.
Možná je příčina jiná.

Ne dnes to není normální zvápenatění. Bouchlo to jak mávnutím kouzelného proutku vloni úplně všude v katastrech - přednášla o tom Dr.Cihlářová z KVS, i ona má takto postižená včelstva a srovnávala průběh s morem, oslabuje to včelstva, dělá to spory, takže přemetala na mezistěny. Do loňska jsem zvápenatění neviděl. Je to další pohroma po těch úhynech VD, virů, nosemy cerana, nedostatku letní snůšky..... Dr. mluvila i o Frýdeckomístecku 50% pozitivních stanovišť na hnilobu včelího plody, katastrofa asi už neřesitelná. Asi jako když pálili první nálezy varroa v republice ... Vedle v polsku hnilobu neřeší, není to u nich nákaza, předloni prý 30% pozitivních stanovišť poláci ... takže hniloba mohla přelézt k nám. Máte nějaké info jak to vypadá na frýdeckomístecku, kolik je katastrů pozitivních, nebo jak vážná je situace s hnilobou?

Kdepak, bylo to na zvápenatění. Nosema přicházela tak o měsíc až dva dříve, v předjaří, ale v květnu bývalo právě zvápenatění, nosema už ne. A dřív to zůžení a zateplení včelstev každopádně téměř vždy stačilo.
Ale je fakt, že tehdy to nebyla tolik jednotná a přešlechtěná kraňka jako dnes, ve včelstvech bylo hodně rysů naší původní tmavé včely i trochu znaků vlašské včely.

To platilo u Nosema Apis - zima v úlech/ slabá včelstva.

Zvápenatění mají dnes i silná včelstva. Pokud to nejsou zrovna masařky, tak běžné včelstvo pochopitelně zeslábne, že z něj není užitek, ale to zeslábnutí není příčina jako spíš důsledek neustálého výpadku plodu. Příčina se udává nedostatečný čistící pud. Výměna matky se dříve doporučovala. Ale údajně to nemusí stačit pokud už je houba jednou na plodu.

Radikální opatření je prý jako u moru plodu, přemetení na mezistěny.

Zvápenatění propuklo vloni na všech stanovištích, možná to bylo i rokem, ale zatím se v úlech drží a mnoho včelstev je zničených. Závažností a šířením mezi úly je to dnes obdoba MVP.

Je to nemoc slabých a příliš moc rozšířených včelstev, která teplotně neovládají daný prostor. Dříve tak stačilo včelstva prostě zůžit a počkat, až zesílí a plně obsadí prostor a potom zase postupně rozšiřovat. Ve včelstvu, kde bylo zvápenatění moc silné se potom, až se včely daly dohromady, obvykle měnila matka.
Ovšem v nástavkovém úlu to moc dobře nejde.
Tam snad jedině zůžit uteplovací vložkou z polystyrenu ochráněným proti vykousání. Nebo dvě slabá včelstva se zvápnatěním rovnou spojit do jednoho silného s dostatkem včel.

A jak jste to vyřešil před těmi 6 lety?

Měla by účinkovat kyselina mravenčí, používáte ji v létě?

Prosím o radu proti zvápenatění

Poprvé po 6 letech mám zvápenatění 3 včelstev a vůbec nevím co s nimi - prosím o radu.

Radime, to není krmný sirup. Z tech 40 l se vezme 250 ml na jedno včelstvo a to nakapeš do uliček na včely podobně jako šťavelovou kyselinou. Takže pak vychází z litru 4 vcelstva, a z tech 40l 160 vcelstev.
No a na těch 40 l roztoku potřebuješ 1 litr alkoholové výluhu z pelyněku.

************
Len upozornim ze V tomto pripade aby vzniklo 40l pokapu sa musi ale luhovat v 80% alkohole..

Do zimniho krmení se přidává vodní vývar z pelyňku např podle Jiřího V.

Aha, tak potom to vychází docela dobře. Díky za informaci.

Radime, to není krmný sirup. Z tech 40 l se vezme 250 ml na jedno včelstvo a to nakapeš do uliček na včely podobně jako šťavelovou kyselinou. Takže pak vychází z litru 4 vcelstva, a z tech 40l 160 vcelstev.
No a na těch 40 l roztoku potřebuješ 1 litr alkoholové výluhu z pelyněku.

"Alkoholovy vyluh paliny rocnej sa nariedi tak aby mal 2% alkoholu ´cize ked vyluhujes napr v 80% alkohole tak riedis cukrovym sirupom 1:40 - liter vyluhu 40 litrov sirupu 1:1 .. moze s macerovat sušena alebo cerstva- cerstva sa da plna nadoba a zaleje ,susena cca do polovice nadoby a zaliat po vrch.. nasledne sa robi pokap 200-250 ml na vcelstvo (ja robim postrek jemnym rozprasovacom) 3-4x za rok, odporuca sa pri zmene potravy napr po zime ked prechadzaju na novy nektar a pod.
a.
Podle toho návodu jsou pro zimní krmení z litru alkoholu k dispozici dvě dávky, pokud včelaři stačí na nakrmení včelstva 20 litrů cukerného roztoku, nebo jen téměř jedna dávka, pokud se jedná o velký nástavkový úl, do kterého na zimu včelař pere 30 kilo cukru. Takže na včelstvo 300 - 600 Kč v lihu.
Akorát pro ošetření v létě to uý vychází, tam vyjde tak 12 Kč na včelstvo.

No, s tou nízkou cenou, co se týká alkoholového výluhu, se mně to moc nezdá. Podívejte se na cenu 60 -80 % konzuumního alkoholu, litr vyjde na 500 - 700 Kč.

Z jednoho litru lihu vyjde 164 dávek po 0,25l. 164X6=984
Tak při koupi lihu zbude i na koupi pelyňku.

A ještě to natáčet :(

https://m.youtube.com/watch?v=6cEhlszzTk8

Dneska natáčí kdekdo kdejaké zoufalství. Mít v úlech pár včel a ještě rotovat nástavky před ochlazením a pretentovat to veřejnosti, chybí znalosti a soudnost. Ale viděl jsem i horší. Jeszli najdu dám odkaz.

https://www.youtube.com/watch?v=28vWR1cNS5g

když se dívám na video tak nevím, proč rotovat? neuškodilo tomu současné počasí.....je taková zima, že i někteří včelaři musí nosit rukavice

No, s tou nízkou cenou, co se týká alkoholového výluhu, se mně to moc nezdá. Podívejte se na cenu 60 -80 % konzuumního alkoholu, litr vyjde na 500 - 700 Kč.

Čo je to kas 81?

Thujon by mal tiez mat ucinok na kliestika,niektory do original receptu na kas81 pridavaju aj sušeny vratic..

A co thujon ?

Kolego neplette tu ostatnych,absinthin vodny vyvar a artemisinin alkoholovy macerat..artemisinin nieje vo vode rozpustny..

Artemisin by měl být ve vodním výluhu, absinthin v alkoholovém.

Podobně používá pelyněk černobýl do zimního krmení jako prevenci NC Jiří Vítamvás.

https://vitamvas-a-vcely.webnode.cz/pelynek/

Ve čtvrtečních regionálních zprávách(18.4.) od 18 h. na ČT 1 Sever a východ se objevila zpráva od včelařů z Litoměřicka o úspěšném způsobu léčení včelstev napadených Varoázou pokapem přípravkem Artemicin,což je výtažek z pelyňku.Má to být velmi účinné a poměrně laciné léčení (1 aplikace přijde na 6 Kč) a může se provádět až 3x za sezonu.
Máte někdo o tomto způsobu bližší informace.Prosím sdělte.

**************
Pozor,na varoazu ucinkuje ina ucinna latka z rodu palín ,a to absintin a ten sa ziskava odvarom z paliny pravej ,ta ho obsahuje najviac.. suší sa vnat nazberana este ked nejde kvitnut plus neskor sa susi rozkvitnuta vnat a pridavaju sa ususene koncove pučiky odstrihnute aj s castou ihlicia z borovice zberane cca vo februari.. odvar z tychto zloziek sa pridava do sirupu 35 ml na liter sirupu .. na yt najdete dost videi ked zadate azbukou kas 81 - skopirujte si : " кас 81 "

Předpokládám, že ve vodě, ne s cukrem kvůli loupeži.
Předpokládate špatně záleží jak budete pokap dělat v čase potom v jakém období roku.Nebo u vás vylupují včely včelstva pořad co potom po vytočení medu a vrácení rámků do včelstva

Pokap na včelstvo či postřik taky roztokem ředěním na 2 % alkoholu? Předpokládám, že ve vodě, ne s cukrem kvůli loupeži.